Think-tanky: mají je u? i ODS a ?SSD
P?e?teno 107049 krát
V mnoha zemích světa existují v prostoru mezi vědou, byznysem a politikou instituce ozna?ované jako think-tanky. Tyto organizace mnohdy v?znamně ovliv?ují ve?ejné debaty o zásadních celospole?ensk?ch tématech a jsou pova?ovány za d?le?itou sou?ást politického systému. Po pádu ?elezné opony se think-tanky objevily i u nás. O tom jak vlastně vypadají, jakou ?inností se zab?vají a zda u nás mají ?anci na p?e?ití jsem si nedávno povídal s ?éfredaktorem Mezinárodní politiky www.iir.cz
Kde se think-tanky objevily poprvé a jak fungují?
Za první moderní think-tank, tak jak je dnes známe, b?vá ozna?ován americk? RAND Corporation, zalo?en? po konci druhé světové války, kter? byl zamě?en na oblast vojenského strategického plánování. Zjednodu?eně lze ?íci, ?e think-tanky jsou nezisková v?zkumná centra sdru?ující odborníky v ur?it?ch spole?enskovědních oborech. Jejich úkolem je produkovat materiály vyu?itelné v praxi pro ú?ely ovlivnění diskuse o celospole?ensk?ch tématech. K tomuto ú?elu zpracovávají nejr?zněj?í anal?zy, studie a podkladové materiály a starají se o jejich maximální roz?í?ení a vyu?ití v rozhodovacích procesech. Zjednodu?eně lze ?íci, ?e v otev?eném anglosaském politickém systému fungují think-tanky jako zprost?edkovatelé mezi zájmov?mi skupinami, jejich? zájmy obhajují, a tv?rci politiky, které se sna?í ovlivnit.
Jak?m oblastem se nej?astěji věnují?
P?eva?ují spole?enskovědní oblasti, p?írodovědné jsou spí?e doménou univerzit. Nejintenzivněji se think-tanky věnují ekonomick?m otázkám jako nap?íklad Heritage Foundation, bezpe?nostním jako t?eba Center for Defense Information, oblasti mezinárodních vztah?, na kterou se zamě?uje nap?íklad Council on Foreign Relations, nebo problematice ochrany ?ivotního prost?edí, kterou se zab?vá nap?íklad vlivná organizace Sierra club. Existují ale i think-tanky, které nejsou vyhraněné a věnují se ?irokému spektru témat. Dobr?m p?íkladem takov?chto think-tank? je Woodrow Wilson International Center for Scholars, ve kterém jsem p?sobil během sv?ch studií ve Washingtonu, D.C., a kter? se zab?vá projekty od v?zkumu studené války v rámci Cold War International History Project, p?es environmentální studia na Environmetal Change and Security Program a? po regionální studia v rámci známého Kennan Institute.
Jak jsou think-tanky financovány?
Zp?sob?, jak?mi jsou financovány, je celá ?ada. Existují ústavy financované státem jako nap?íklad Congressional Research Service, nebo jednotliv?mi politick?mi stranami jako t?eba Progressive Policy Institute, fungující jako v?zkumné centrum pro Democratic Leadership Council. Dal?í jsou podporovány sv?mi individuálními sympatizanty anebo korporátními sponzory.
Do jaké míry ovliv?uje financování a jiné vazby na zakládající spole?nosti a spolky nezávislost think-tank?? Jin?mi slovy, do jaké míry jsou think-tanky jejich hlásnou troubou? A pokud ano, lze to vnímat jako jejich handicap?
Financování a sp?ízněnost s jednotliv?mi zájmov?mi skupinami, a? u? politick?mi stranami nebo podniky, má samoz?ejmě na charakter jednotliv?ch think-tank? v?razn? vliv. Objektivita je ceněna a existuje mno?ství v?zkumn?ch ústav?, které si jí pe?livě st?e?í. Mnoho think-tank? je ale ost?e ideologicky vyhraněno a otev?eně se k tomu hlásí. Tato vyhraněnost jim toti? m??e p?inést zna?né v?hody. Umo??uje jim kromě jiného získávat finan?ní prost?edky od podobně naladěn?ch sympatizant?, kte?í tak vědí, jaké hodnoty budou za jejich p?íspěvky hájeny. ?stav?m to také umo??uje získávat v?zkumníky, jejich? v?stupy nebudou posléze pro ostatní kolegy nep?íjemn?m p?ekvapením, ale spí?e budou podporovat ústavem obhajované principy. Navíc tím lze získat i v?znamné ?e?níky, kte?í v ústavu vystoupí právě proto, ?e chtějí b?t s tou ?i onou ideologií spojeni. Znáte-li tedy orientaci jednotliv?ch think-tank?, pak Vás nep?ekvapí, kdy? nap?íklad Václav Klaus během své náv?těvy USA vystoupí v konzervativním Cato Institute nebo Heritage Foundation, a nikoli v Brookings Institution.
Tv?rc?m politiky pak takováto otev?eně deklarovaná orientace umo??uje získat pohled na věc z mnoha r?zn?ch úhl?, nebo si jen cíleně najít argumenty podporující jimi obhajovanou pozici. Vezmeme-li nap?íklad téma tě?by ropy na Alja?ce, je u? p?edem jasné, jak bude vypadat argumentace odborník? z American Petroleum Institute, a jaké argumenty nabídnou zástupci Sierra club.
V této souvislosti je ale nutné zd?raznit, ?e p?i své argumentaci tyto ústavy v naprosté vět?ině p?ípad? nel?ou, nebo nějak radikálně nep?ekrucují fakta. Jen dané téma p?edstavují z odli?n?ch uhl? s akcentem na odli?né aspekty problému. Zjednodu?eně lze ?íci, ?e cílem vět?iny think-tank? je v podstatě prosazovat legitimní partikulární zájmy pod rou?kou zájm? ve?ejn?ch.
Jak je to se think-tanky ve st?ední Evropě? Existují v?bec nějaké?
Samoz?ejmě ?e existují, jejich fungování a vliv jsou ale v?znamně ovliv?ovány prost?edím, ve kterém p?sobí. Obecně lze ?íci, ?e je jejich vliv v porovnání s jejich americk?mi protěj?ky mnohem men?í, co? je kromě jiného zp?sobeno omezen?m mno?stvím ve?ejn?ch diskusí o celospole?ensk?ch tématech a jejich nízkou kvalitou. To omezuje poptávku po práci think-tank? ze strany tv?rc? politiky, kte?í jejich podklady pro obhajobu sv?ch rozhodnutí v podstatě nepot?ebují.
Poptávka po slu?bách think-tank? ale prakticky neexistuje ani ze strany zájmov?ch skupin. To je zp?sobeno tím, ?e, jsou v na?em uzav?eném korporativistickém systému s tv?rci politiky v pravidelném a poměrně těsném kontaktu. Dobr?m p?íkladem této situace je nap?íklad existence institutu Tripartity, slou?ící jako p?ím? kanál pro komunikaci mezi zájmov?mi skupinami a vládou. Zájmové skupiny, které jsou jejími ?leny, tak u? ?ádné think-tanky v roli zprost?edkovatel? k obhajobě sv?ch zájm? nepot?ebují.
Malé mno?ství think-tank? je také zp?sobeno nízkou vyspělostí ob?anské spole?nosti, která není prozatím schopna se dostate?ně organizovat, institucionalizovat své zájmy a efektivně je obhajovat. Osobně ale jako největ?í problém vidím to, ?e toho bohu?el ?asto nejsou schopné ani profesní svazy a komory, které jsou za tímto ú?elem zakládány, a jejich? úrove? je v porovnání s jejich protěj?ky nejen v anglosask?ch zemích, ale i nap?íklad v Německu, stále tristní.
Jaká je tedy situace v ?R? Máme tu instituce, které by bylo mo?né ozna?it za think-tanky, a pokud ano, ?emu se věnují?
Situace u nás je podobná jako jinde v regionu. Think-tanky existují, ale mají ?asto problémy s financováním. Vět?ina nadací, které je po revoluci podporovaly, jako Open Society Fund nebo German Marsall Fund, se p?emístila nebo p?emis?uje dále na v?chod a lokální podniky ?i individuální dono?i o jejich financování zatím neprojevují p?íli? velk? zájem. Navíc po jejich produktech existuje z v??e uveden?ch d?vod? jen velmi omezená poptávka.
P?esto u nás několik think-tank? funguje a odvádí dobrou práci. V ekonomické oblasti je mo?né uvést velmi aktivní Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), v oblasti mezinárodních vztah? a bezpe?nosti stojí ur?itě za zmínku Prague Security Studies Institute (PSSI), na jeho? konferenci během své náv?těvy ?R vystoupil George W. Bush. V oblasti lidsk?ch práv je to nap?íklad Forum 2000 a o soustavnou práci v oblasti reformy státní správy se podobně jako The Council for Excellence in Government
v USA sna?í v ?R organizace eStat.
Situace think-tank? u nás není jednoduchá, mám ale pocit, ?e se v poslední době bl?ská na lep?í ?asy. Zajímavé je, ?e k tomu dochází také díky politick?m stranám, které si za?ínají uvědomovat, jak je d?le?ité mít takovéto líhně nápad? pro p?ípravu strategick?ch materiál? a koncepcí, anebo jen jako úto?i?tě pro momentálně neaktivní politiky, kte?í tam mohou na?erpat novou inspiraci pro svoji dal?í politickou kariéru.
Hodně práce v této oblasti odvedla ODS, která je více ?i méně spojena se think-tanky jako ji? zmi?ovan?, CEP, eStat nebo liberálně-konzervativní akademie CEVRO. Ostatní strany, jako nap?íklad Sociální demokracie se svojí
Masarykovou dělnickou akademií, se také sna?í, ale mají je?tě co dohánět. Osobně tedy doufám, ?e think-tanky budou vznikat i v rámci ostatních politick?ch stran, svaz? a zájmov?ch skupin, které budou jejich slu?eb ?ím dál ?astěji vyu?ívat k prosazování sv?ch zájm?. Kvalitě na?í demokracie by to velmi prospělo.
Komentá?e
Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slu?ně vedenou debatu. Tím, ?e zde publikujete sv?j p?íspěvek, se zárove? zavazujete dodr?ovat . Pokud Vá? text obsahuje hrubé urá?ky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podez?ení z poru?ení zákona, je cel? napsán velk?mi písmeny ?i jinak odporuje zdej?ím pravidl?m, vystavujete se riziku, ?e jej editor sma?e.
P?ejeme Vám zajímavou a inspirativní v?měnu názor?.
Libor Stejskal, editor blog? ()&&stránka: 3/7&&&
&&stránka: 3/7&&&
P?idat komentá?
Bloge?i abecedně
1999 & 2014 & Economia, a.s.
Jakékoliv u?ití obsahu, v?etně p?evzetí ?lánk? je bez souhlasu
zapovězeno.